Poradenství/Consultancy Tis Praha s.r.o.

Ekonomické poradenství pro malé a střední podniky

Tis Praha

Tis Praha

pondělí, 12. září 2016
V září 2016 byl úspěšně zorganizován studijní pobyt pro posluchače MBA z University of Salford. Během týdne od 5. do 11. září navštívili... Více...

čtvrtek, 30. června 2016
Bylo ukončeno pětileté období udržitelnosti projektu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost", RČ: CZ.1.07/1.1.13/22.0012 Více...
Všechny články...
Analyza - zmapovani MSP Tisk Email


  1. ÚVODEM

 

Tato analýza, "Analýza - zmapování MSP regionu pro spolupráci a realizaci studijních stáží studentů v podnicích", byla zpracována v rámci realizace grantového projektu „Rozvoj kreativity pro podnikání u žáků SŠ Ústeckého kraje", registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.13/22.0012, který získal finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Zadavatelem byly doporučeny tematické oblasti, kterým by měla být věnovaná pozornost s ohledem na možnost využití případových studií firem pro podporu vzdělávání žáků středních škol. Hlavním důvodem pro zpracování bylo získání informací od podnikatelských subjektů o tom, s jakými se potýkaly problémy při zahájení podnikání a jak přistupovaly k jejich řešení, jaké možnosti využily pro rozvoj podnikání (národní či mezinárodní), zda podnikají samy anebo získaly strategického partnera, zda se v průběhu podnikání firem vyskytly krizové projevy a jak firmy krizi řešily apod. Zásadním výstupem analýzy je potom využití těchto informací při přípravě vzdělávacího programu pro zvýšení kreativity v přístupu žáků SŠ v Ústeckém kraji, proto se zaměřila na zmapování možností navázání spolupráce s regionálními zaměstnavateli s důrazem na oblast Děčín, Ústí nad Labem, Most, Litvínov.

Metodou dotazníkového šetření a jeho následného vyhodnocení byly osloveny a vytipovány podniky vhodné ke spolupráci, a to především "odvážní" podnikatelé z různých oblastí, kteří jsou určitým způsobem zajímaví. Jsou např. názorným příkladem rozjezdu podnikání, jejich firma je výrazně úspěšná, nebo účinně čelila krizi apod. Tyto firmy i jejich manažeři jsou zdrojem zajímavých myšlenek, mají podnikavého ducha, jsou připraveny na spolupráci se školami a pro přijetí studentů formou praxe či stáže.

U všech firem, účastnících se dotazníkového šetření byl zpracován jejich profil, který je společně s dotazníkem uveden v příloze č. 1 této analýzy. Zároveň byl vypracován formální dokument potvrzující spolupráci firmy v projektu - viz. příloha č. 2 analýzy „Rámcová dohoda o vzájemné spolupráci".

 

 

  1. IDENTIFIKACE OSLOVENÝCH FIREM

 

Šetření se zúčastnilo celkem 27 podnikatelských subjektů. ¾ oslovených firem působí v mosteckém regionu (20 firem, 74%), zbylých 7 (26%) sídlí v regionu města Děčín. Sběr dat probíhal formou řízených rozhovorů proškolenými tazateli z řad zaměstnanců zpracovatele, nebo z řad studentů (spolupráce JKV, s.r.o. s Evropskou obchodní akademií v Děčíně a se Střední podnikatelskou školou v Mostě) v sídlech firem. Výjimečně bylo přikročeno k samostatnému vyplňování dotazníkových archů přímo zástupci firem. Tyto dotazníky byly distribuovány prostřednictvím elektronické pošty. Některé z obeslaných firem odmítly po zhlédnutí dotazníků na šetření spolupracovat, s odůvodněním citlivosti požadovaných údajů.

Pouze jediný oslovený subjekt se věnuje výrobě, produkci. Jde o vydavatele tiskovin (historické publikace regionálního zaměření). Ostatní podnikají ve službách (26 firem, 96%). 2/3 (19, 70%) oslovených firem lze definovat jako malé podniky. Složení vzorku dle počtu zaměstnanců uvádí následující graf.

 

3jpg.jpg

 

Identifikace klíčových okamžiků v životě každé firmy je jistě ovlivněna mnoha rozličnými proměnnými. Proto jsme zaznamenali tolik různorodých odpovědí na takto formulovanou otázku (otázka č. 4): Když si zpětně projdete historii vaší firmy - dají se identifikovat klíčové události (osobnosti, nápady, technologie, apod.), které ovlivnily (ať příznivě nebo nepříznivě) vývoj Vaší společnosti?

 

Objevovaly se např. takovéto odpovědi:

  • změna sazby DPH,

  • specializace na podlahářské práce,

  • vstup do EU, změna legislativy a schopnost ji využít,

  • malý finanční kapitál na počátku...

Více než 1x se jako podstatný jevil okamžik

  • transformace původně fyzické podnikatelské osoby na osobu právnickou (nejčastěji s.r.o.),

  • nákup nového zařízení (technologie), ale také

  • přesun (či koupě) do vlastního areálu,

Výrazným bodem v životě firmy je podle výpovědí respondentů také získání certifikátů kvality (nejčastěji je zmiňováno ISO 9001). Několikrát je také zmíněna energie, nápady a zanícenost „otců zakladatelů".

Následující otázka (otázka č. 5) byla formulována takto: Dá se říci, že Vaše firma je úspěšná. Dokázal/-a byste popsat (vysvětlit), co je hlavní příčinou vašeho úspěchu?

Za příčiny úspěchu byly také označovány rozličné skutečnosti. Mezi nejvíce frekventovanými byly jednoznačně: kvalita služeb (kvalita odvedené práce), kvalita zaměstnanců (odbornost a profesionalita), dále komunikativnost - vztah se zákazníky a stabilita společnosti (délka působení na trhu). Mezi nejzajímavější příčiny úspěchu lze počítat tato vyjádření: trvalé vzdělávání - sledování trendů, silná vedoucí osobnost, nízká fluktuace.

Otázka (otázka č. 6) zjišťující myšlenou konkurenční výhodu oslovených firem, měla tuto formulaci: Co podle Vás pozitivně odlišuje Vaši firmu od konkurence? V čem spočívají vaše konkurenční výhody?

Nejčastěji byly jmenovány:

  • osobní vztah k zákazníkům (vstřícnost, pružnost, individuální přístup apod.),

  • stabilita - letité jméno podniku a kvalita poskytovaných služeb.

  • dále se opakovaně objevovaly: kvalita zaměstnanců (nejen kvalifikace, ale také jejich stabilita) a pozornost věnovaná PR, reklamě.

 

Následující otázka (otázka č. 7) byla uzavřená. Byla formulována takto: Co byste v životě vaší firmy označil/-a za zlomový okamžik, který jí pomohl k rozvoji, nebo k upevnění pozice v ekonomickém prostředí? (lze označit více odpovědí, seřaďte je podle důležitosti - míry přínosu). Respondenti za úkol vybrat jednu z nabízených variant.

Na prvním místě byla nejčastěji volena

  • varianta 1: Získání těsných kontaktů s tuzemským strategickým partnerem a

  • varianta 3: Objevení a využití mezery na tuzemském trhu s jedinečným produktem (výrobek, služba).

V souladu s marketingovou teorií uvedly dotazované firmy, že i na trhu v regionu patří průzkum trhu za významný faktor přípravy strategie firmy. Získání znalostí o potenciálním trhu se ukázalo být rozhodujícím prvkem řešení klíčových momentů v rozvoji firmy. Dále se potvrdilo, že původní marketingový mix (co vyrobit - jak vyrobit - kdy vyrobit - kdy vyrobit) získal další rozměr „s kým vyrobit". Firmy v regionu potvrzují význam získání těsných kontaktů s tuzemským strategickým partnerem.

Na druhém místě se opakovaně objevovaly

  • varianta 12: Získání kvalifikovaných pracovníků, jejich vzdělávání. (kurzy, školy, stáže),

  • varianta 14: Využití marketingu (výzkum, reklama),

  • varianta 13: Propracovaný systém motivace (mzda, odměna, benefit) a

  • varianta 15: Využití osobních kontaktů (společenské, politické).

Firmy považují využití kvalifikované pracovní síly a oblast její motivace za významný faktor, který umožnil firmám řešit zlomové, krizové situace a napomohl jim k získání stability na trhu. Význam uvedených poznatků je potvrzen ještě umístěním odpovědí (variant) na třetím místě.

Na třetím místě pak byla volena varianta 13: Propracovaný systém motivace (mzda, odměna, benefit) a varianta 15: Využití osobních kontaktů (společenské, politické.

 

Další otevřená otázka (otázka č. 8) byla formulována takto: Kdybyste měl možnost s Vašimi zkušenostmi poradit začínajícím podnikatelům v oboru - co je podle Vás nejdůležitější pro výkonnost/přežití firmy? Popřípadě, čeho je třeba se při vedení firmy hlavně vyvarovat?

Zaznamenané odpovědi lze rozdělit do několika skupin:

a) nejčastěji se vyskytující skupina odpovědí směřovala do oblasti dodržení etických principů v podnikání; firmy uváděly rovné jednání, platební morálku, dodržování závazků, slušnost v jednání;

b) další často zmiňované faktory se týkaly zaměstnanců, byla to např. kvalita zaměstnanců - pečlivý výběr zaměstnanců, odbornost zaměstnanců, komunikace se zaměstnanci, apod.

 

 

S ohledem na ekonomickou situaci ČR a regionu se další otázka týkala hodnocení možných dopadů ekonomické krize do podnikání oslovených subjektů (otázka č. 9). Byla formulována takto: Jakým způsobem zasáhla současná ekonomická krize Vaši firmu? Respondenti měli za úkol zvolit jednu z navržených variant. Výsledky jsou zaneseny do následujícího grafu.

graf1jpg.jpg

Jak je patrné z odpovědí, více než ½ oslovených firem nepociťuje dopady finanční krize nijak dramaticky (první dvě „bezstarostné" varianty uvedlo celkem 16 firem z 27, což představuje 60%). Citelný zásah do chodu firmy v souvislosti s krizí uvedlo 7 subjektů (25,9%), zásadní 3 (11,1%) a podstatný 1 (3,7), tj. celkem krize významně ovlivnila existenci 40% dotazovaných firem. Výsledky dotazování hovoří o tom, že tyto firmy byly vážně poznamenané dopadem krizových jevů a musí dále aplikovat krizové řízení. Zkušenosti poznamenaných firem budou velmi významné pro vzdělávací program připravovaný pro žáky SŠ Ústeckého kraje. Dokumentuje to hodnocení následující otázky.

 

Otázka č. 10 se dotazovala: Jakým zásadním způsobem jste se s dopadem ekonomického vývoje vyrovnali? (dotazované firmy mohly označit více odpovědí, odpovědi seřadit podle důležitosti - míry přínosu). Odpovědi jsou opět zaznamenány v grafu.

graf2jpg.jpg

Jak je zřejmé, nejčastější formou „konsolidace" firmy bylo snižování nákladů. Téměř 70 % dotazovaných firem volilo tuto cestu řešení důsledků krize. Tato strategie v sobě zahrnuje mnoho různých přístupů. Lze uvést alespoň: omezení investic, lepší využití kancelářských potřeb, snížení pracovních a přepravních nákladů, nižší mzdy, nižší počet pracovníků, úprava cen na minimum, zmrazení mezd.

K prodeji majetku, popř. odprodeji firmy přistoupilo jen minimum oslovených subjektů (vždy 1). Nicméně i tyto dva krajní způsoby řešení se v souboru dotazovaných firem v regionu vyskytly.

Odhad „finančního zdraví" firmy sledovala následující otázka (otázka č. 11): Čím byla Vaše firma dobře připravena svou minulou činností na krizový vývoj? (bylo opět možné označit více odpovědí a seřadit je podle důležitosti - míry přínosu).

Jako nejpodstatnější (objevující se nejčastěji na prvním místě) se osloveným podnikatelům jeví získání věrných zákazníků - stabilního tržního podílu (kapitálově silní se stabilní vysokou poptávkou).

Druhým důležitým předpokladem je podle respondentů dostatečné zajištění financí z vlastních zdrojů. Následovalo uzavření strategického partnerství. Mezi variantami jiné jsme zaznamenaly tyto odpovědi: specifický segment trhu a dobré jméno podniku.

Rovněž odpovědi na tuto otázku potvrzují, jak i v malých a středních podnicích regionu sílí povědomí o marketingu a marketingovém řízení a jeho uplatnění v podnikatelské strategii firmy. Reakce respondentů potvrzují význam strategie získání stabilního podílu na trhu, orientaci firmy na zákazníky v duchu teorie CRM (Customer Relationship Marketing) a potřebu zvyšování image firmy.

 

 

  1. LIDSKÉ ZDROJE

Cílem třetí skupiny otázek bylo získat informace o dostupnosti pracovní síly na trhu práce v regionu a získání strukturovaného pohledu na požadovanou kvalifikaci chybějící pracovní síly. Vzhledem k účelu analýzy, která má napomoci při přípravě vzdělávacího programu pro zvýšení kreativity v přístupu žáků SŠ v Ústeckém kraji, bylo součástí tohoto bloku otázek rovněž získání názoru dotazovaných firem na kvalitu absolventů tohoto stupně vzdělávání.

První otázka (otázka č. 12) tematické baterie „lidské zdroje" byla formulována takto: Daří se Vaší společnosti získávat na trhu práce v Ústeckém kraji potřebnou pracovní sílu? Šlo o otázku uzavřenou, dichotomickou. Respondenti proto jednoduše vybírali z kladné, resp. záporné odpovědi.

Z 27 oslovených firem jich 17 (tj. 68%) nemá problém s hledáním (a také s nalezením) odpovídajících lidí na poptávané pracovní pozice.

Zápornou odpověď zvolilo 8 respondentů (tj. 32%). U této skupiny respondentů jsme požadovali dále specifikovat, které pozice jsou podle jejich názoru nejvíce nedostatkové (otázka č. 12.1). V případě pracovních míst vyžadujících minimálně středoškolsky vzdělané uchazeče respondenti uvedli, že jde zejména o:

  • VŠ s manažerskými dovednostmi a samostatností,

  • manažery (střední management).

Ve srovnání s předchozí kvalifikací je podle hodnocení respondentů kritičtější stav v oblasti pracovních míst vyžadujících střední odborné vzdělání. Z hodnocení dotazovaných firem vyplynulo, že chybí řemeslnické obory obecně, zedník, obkladač, shodně byl vyjádřený názor, že je podceněné učňovské vzdělávání.

Konkrétní pozice a požadované dovednosti, již oslovené firmy v období realizace šetření poptávaly (otázka č. 13), byly úzce svázány s odbornou specializací jednotlivých firem. Jejich seznam proto uvádíme v příloze této zprávy.

 

Následující série otázek mapovala názor potenciálních zaměstnavatelů na úroveň absolventů středních škol a středních odborných učilišť. V souvislosti s touto problematikou byly respondentům položeny 2 otázky (otázka č. 14, otázka č. 15). Zněly takto: Budeme-li mluvit o absolventech středních škol a středních odborných učilišť: Jaká hlavní pozitiva či naopak nedostatky spatřujete v připravenosti absolventů při nástupu do zaměstnání? a Kdybyste mohl/-a ovlivnit obsah vzdělávání na zmiňovaných školách, čemu především by měla být věnována pozornost?

 

 

A. Pro oblast středních škol jsme zaznamenali tyto odpovědi:

  1. Pozitiva:

  • práce na PC (zmíněno nejčastěji),

  • vyšší znalosti,

  • pracovitost,

  • nové přístupy, nové poznatky,

  • chuť si vydělat,

  • jazyky,

  • samostatnost,

  • dobrý obecný přehled.

 

  1. Negativa

  • bez praxe (zmíněno nejčastěji)

  • finanční negramotnost,

  • povšechné znalosti,

  • špatná adaptibilita, nejsou připraveni na praxi

  • nezájem o práci, neochota pracovat,

  • nemají základní pracovní návyky, bez motivace

  • bez disciplíny, neochota podřídit se autoritě,

  • lenost,

  • bez návyků,

  • nesamostatnost,

  • nepřiměřené požadavky na mzdy,

  • bez soutěživosti,

  • nízká odbornost,

  • malý sklon k učení,

  • přístup k práci.

 

Při hlubší analýze pozitivních a negativních charakteristik absolventů středních škol je možné uvést následující závěry:

  1. výuka žáků na SŠ je v jednotlivých předmětech vedena snahou poskytnout vyšší úroveň znalostí, ale tato snaha zůstává žáky „nevyužita", žáci získávají pouze informace o nových směrech, informace na obecné úrovni a nejsou schopni tyto nové směry aplikovat, využít ve své praxi

  2. obecně byl zdůrazněn názor, že žáci nejsou na praxi připraveni a nemají schopnost přizpůsobit se potřebám svého pracovního zapojení (opět zde je spojení s nízkou schopností využít nové poznatky); v negativech se objevilo zdůraznění „nízké odbornosti", což koresponduje s hodnocením „obecně zaměřeného vzdělávání" a absence vzdělávání pro podnikání malých podniků

 

  1. v návrhu vzdělávacího programu bude třeba využít informací o chování absolventů SŠ po nástupu do pracovního procesu: na jedné straně velký zájem „vydělat si", ale na druhé straně je to provázeno „nezájmem o práci, neochotou pracovat, bez motivace, bez základních pracovních návyků, discipliny". Doplněny byly rovněž poznámky o „lenosti, nesamostatnosti/neschopnosti převzít odpovědnost, zejména nepřiměřených požadavků na mzdy".

  2. Absolventi SŠ postrádají „všeobecný přehled" o dění ve společnosti, v ekonomice, neumí si věci dát do souvislostí.

  3. Chybí soutěživost, což je v tržní ekonomice jeden z nejvýznamnějších faktorů úspěšné existence, a absentuje „sklon k učení", což je ve znalostní ekonomice, o kterou ČR musí usilovat, velkým handicapem.

  4. Posledním uvedeným negativním rysem je hodnocení finanční negramotnosti absolventů ŠŠ.

 

 

  1. Respondenti dotazovaných firem upozornili na problémy, ale rovněž uvedli doporučení na změnu obsahů vzdělávání:

  • více praxe (opět nejčastěji zmiňováno)

  • jazyky (AJ, NJ),

  • finanční gramotnost,

  • větší specializace v oboru,

  • měkké dovednosti - komunikace, organizace času, asertivita,

  • matematika,

  • ekonomie,

  • účetnictví,

  • podpora samostatnosti, motivace.

 

B. Pro oblast středního odborného školství se respondenti vyjádřili takto:

  1. Pozitiva

  • vyšší praktičnost,

  • praxe - ví, o čem je práce,

  • zručnost,

  • obsluha PC.

 

  1. Negativa

  • bez praxe - málo skutečné praxe

  • bez motivace a dovedností,

  • zřizovatel nemá zájem poskytovat pro studující praxi přímo v podnicích,

  • nedostatek teoretických znalostí - nové vyhlášky apod.,

  • nízká inteligence, žádná řemeslná čest,

  • malá produkce učňů,

  • neznalost administrativních úkonů.

 

  1. Doporučení na změnu obsahů vzdělávání:

  • praxe v podnicích - výchova učňů konkrétními podniky,

  • dbát na zručnost a odbornost v oboru,

  • praxe, měli by být přísnější,

  • odbornější přístup vyučujících,

  • více mistrů z praxe - nikoli teoretiků,

  • posílení celé oblasti,

  • zatraktivnění oborů - učňovského vzdělávání obecně.

Z hodnocení dotazovaných firem vyplynula především nedostatečná spolupráce, nedostatečné partnerství firem a vzdělávacích institucí v regionu. Dokumentuje to reakce dotazovaných firem na další položenou otázku (otázka č. 16). Její formulace vypadala takto: Spolupracuje Vaše společnost s nějakou z odborných škol či učilišť v Ústeckém kraji např. v rámci zajišťování praxí studentů?

I když vzorek dotazovaných firem nebyl extrémně rozsáhlý, skutečnost, že jen 6 oslovených firem (22,2%) má vlastní zkušenost tohoto druhu, tj. spolupracuje se SŠ a odbornými učilišti, je sama o sobě negativním faktorem. Zbylé firmy zatím podobné kroky vůbec neprovedly, otevřít spolupráci se vzdělávacími institucemi se nepokusily.

O jakou formu spolupráce v uvedené cca pětině dotazovaných firem se jednalo, zjišťovala navazující otázka (otázka 16.1), znějící takto: V případě odpovědi ANO - jakou formu spolupráce realizujete?

Nejčastěji jmenovaným způsobem spolupráce mezi soukromými subjekty a školami jsou:

a) praxe, odborné stáže (pro maturitní obory); k nimž se přihlásilo všech 6 respondentů (zvolili varianty: v minulosti jsme realizovali, realizujeme dodnes).

b) druhou nejčastější formou spolupráce je odborný výcvik (praxe pro učební obory), který uvedli celkem 4 respondenti,

c) stejně častá je také prezentace firmy na školách. Dvě z oslovených firem mají zkušenosti s finanční podporou nedostatkových oborů (realizovali v minulosti), se zřizováním absolventských míst (také nejde o aktuální stav).

Z uvedeného hodnocení vyplývá návrh doporučení pro vzdělávání žáků SŠ a Střední školy v regionu - věnovat pozornost rozvoji spolupráce s firmami v regionu, zejména se pokusit o větší zapojení firem do vzdělávacího procesu (případové studie, stáže žáků ve firmách, diskuse se žáky o tom, co to znamená ve firmě pracovat, podnikat, jaký může být efekt z podnikání/zaměstnání, proč je existence firem v ekonomice a jejich úspěch v podnikání potřebný. Rozhodně však firmy odmítají připustit formální podobu spolupráce, za kterou považují „prezentaci o firmě na SŠ, nebo exkurzi žáků SŠ". Dokumentuje to následující zhodnocení položených otázek.

Své zkušenosti ve zmíněných oblastech vyjádřili respondenti v následující otázce s tímto zněním: Ohodnoťte prosím Vaše zkušenosti s jednotlivými formami spolupráce (nezájem studentů, legislativa, špatná spolupráce se školami, ...).

Jen zlomek respondentů byl ochoten uvést bližší dojmy spojené se spoluprácí firem a škol. Pokud, tak šlo o negativně laděné komentáře jako: nezájem studentů, špatná spolupráce se školami.

 

Následující otázka (otázka 16.2) byla poležena firmám, které doposud žádné zkušenosti s kooperací mezi školami a firmami nemají. Měla za cíl zjistit ochotu, potenciální možnosti k navázání této spolupráce. Formulovali jsme jí takto: V případě odpovědi NE (v otázce č. 16) - jakou formu spolupráce by vaše firma preferovala?

Nejpřístupnější by oslovené firmy byly v případě praxí, odborných stáží a odborného výcviku (pro obě varianty zvolilo celkem 7 respondentů postoj rozhodně ano, jistě). Celkem 6 firem je rozhodně pro zavedení absolventských míst. Naopak, nejvíce „odporu" vyvolala mezi respondenty realizace exkurzí (6 respondentů zvolilo odpověď rozhodně ne, v žádném případě) a prezentace naší firmy na školách (rozhodně proti je 5 firem). Obecně dosahovala největších četností středová, nerozhodná odpověď nevím, nepřemýšleli jsme o tom, kterou volilo u každé formy spolupráce vždy minimálně 5 respondentů (nejvíce rozpaků zvolily odborný výcvik a finanční podpora nedostatkových oborů - neutrální odpověď volilo 9 respondentů).

 

Zajímavé odpovědi přinesla poslední otázka (otázka č. 17), zjišťující názor respondentů na spolupráci vzdělávacích institucí a soukromých firem. Otázka byla otevřená, respondenti mohli odpovědět zcela volně, vlastními slovy. Její formulace zněla takto: Jaké jsou podle vás hlavní bariéry při spolupráci firem a středních škol/středních odborných učilišť?

Odpovědi respondentů lze rozdělit do dvou hlavních bloků.

  1. První z nich zmiňuje nezájem studentů (učňů) o nabízené praxe (malý zájem studentů o problematiku, malý zájem studentů, nezájem ze strany studentů, především lenost, ...).

  2. Často se také objevoval problém dohledu nad studenty a problém časové náročnosti jejich vedení (nutnost dohledu a zodpovědnost, vícenáklady na dohled nad studenty, malý zájem studentů, není čas neznalého něco učit, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří by byli schopni zastoupit funkci učitele, ...).

Přepis zaznamenaných odpovědi je uveden v příloze této zprávy.

 

 

  1. VYHLEDÁNÍ FIREM PRO DALŠÍ SPOLUPRÁCI

Vedle informací potřebných pro cílení vzdělávacího programu žáků SŠ Ústeckého kraje bylo dalším cílem tohoto šetření vytipovat několik vhodných kandidátů na další spolupráci se vzdělávacími institucemi, které jsou partnery v projektu, který financuje zpracování této analýzy.

Zadavatelem byly doporučeny tematické oblasti, kterým by měla být věnovaná pozornost s ohledem na možnost využití případových studií firem pro podporu vzdělávání žáků SŠ. Hlavním důvodem bylo získání informací od „reálných" podnikatelských subjektů o tom, s jakými se potýkaly problémy při zahájení podnikání a jak přistupovaly k jejich řešení, jaké možnosti využily pro rozvoj podnikání - národní nebo mezinárodní, zda od počátku svého podnikání podnikají sami anebo získaly strategického partnera, zda se v průběhu podnikání firem vyskytly krizové projevy a jak firmy krizi řešily/řeší, apod.

S využitím získaných údajů doporučují zpracovatelé této analýzy oslovit pro další spolupráci tyto firmy:

1. STELLA METALLI, spol. s r.o., Spořice

 

Hlavním důvodem pro volbu subjektu je v dotazníku zmíněný strategický partner. Ten pomohl firmě nastavit nový systém logistiky, díky němuž získala významnou konkurenční výhodu oproti ostatním. Podstatnou roli sehrál fakt, že jde o partnera zahraničního. Dále shledáváme inspirativním důraz představitelů firmy na platební morálku a na nutnost budování image „čestné firmy".

 

2. Autocentrum Háša, spol s r. o., Bohušovice nad Ohří

 

Zde se nám jako ojedinělá jeví historie firmy. Popisované peripetie, jež museli majitelé firmy podstoupit, poukazují na jejich nezměrnou podnikatelskou výdrž. Během dvacetileté historie firmy se její sídlo několikrát stěhovalo, firma dokonce dokázala přežít rozsáhlé záplavy. Je inspirující strategie rozvoje firmy - od malé automobilové opravny k většímu komplexu služeb vč. prodeje vozů vybraných značek.

 

3. WMS, Most

 

Pro volbu subjektu byly podstatné dvě okolnosti. Jednak firma podniká v informačních a komunikačních technologiích, tedy v relativně novém, nicméně dynamicky se rozvíjejícím oboru. A poté její představitelé v dotazníku jednoznačně deklarovali svůj záměr pracovat s čerstvými absolventy středních a vysokých škol.

4. Cukrárna Kamélie, Děčín

 

V tomto případě sehrály důležitou roli také dvě okolnosti. Předně jde o, v měřítku všech oslovených firem, poněkud nestandardní tržní segment - jde o klasickou provozovnu nabízející občerstvení. A důležité pro nás také bylo zjištění, že cukrárna spolupracuje se zahraničním partnerem. Myslíme si, že spojení těchto dvou okolností jistě přinese pro další účely projektu cenné a zajímavé poznatky.

 

5. Bela Most

 

Tuto firmu doporučujeme s ohledem na její dlouhodobou spolupráci s mosteckými středními i vysokými školami a s ohledem na její zájem zaměstnávat absolventy těchto škol. Dalším impulsem je důraz na kvalitu, který uplatňuje ve všech svých činnostech a vyžaduje ji i od všech svých zaměstnanců.

 

6. Jaroslav Knorre - Develop Most

 

Firma je doporučována pro svůj velký zájem o spolupráci se školami, o kterou se již v minulosti neúspěšně pokoušela. V tomto případě je velmi důležitá i osobnost majitele firmy, který tyto aktivity sám výrazně podporuje. Svou roli sehrál i obor, v kterém firma podniká - tvorba dokumentů, kopírování, tisk, skenování a další práce s dokumenty, jako např. archivace ap.

 


 

 

 

Řešené projekty

ESF bez-ustipng.png

Vzdělávání pro zvýšení kvality života na venkově

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Více informací o projektu naleznete ZDE

 

ESF ESF

Matematika hrou

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Více informací o projektu naleznete ZDE

 

ESFESF

Vzdělávání lektorů a vzdělávání krizových poradců pro rozpoznání a zvládnutí rizik spojených s podnikáním.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Více informací o projektu naleznete ZDE